Lucie je skladatelka a performerka soudobé vážné hudby. Její experimentální přístup se však stává čím dál víc bizarnější. Lucie „šije" skladby podle vzorů na šaty či plánu vodní turbíny. Veřejnost ale takový přístup přijímá obtížně. Lucie se nechce prvoplánově líbit ani podbízet publiku, brání se do své hudby promítat emoce nebo vyprávět příběhy.Jde ji především o autentický projev, a tak se často na svých koncertech setkává s tím, že interpreti nechtějí její hudbu hrát a posluchači si při ní zacpávají uši. Lucie se však nevzdává, své hudbě obětuje vše a snaží se o to, aby společnost byla otevřená novým a neprobádaným věcem. Po složení skladby Akcept získává Lucie úspěch v akademických kruzích a vyjíždí do světa. Na pódiu sbírá vavříny, ale její osobní život zůstává nenaplněný. Když ji náhle zasáhne ztráta blízkého člověka, zůstává Lucie osamocená v neznámých koutech zvuku a hluku. Je možné v takovém případě i dál skládat hudbu bez emocí? Odpovědi hledá ve svém celovečerním dokumentárním debutu režisér Jan Hubáček.