Jugoslávský film Zapomenutí natočil jako svůj druhý snímek režisér Darko Bojič. Spolu se scenáristou Gordanem Mihičem vycházejí ze skutečné události, kdy v říjnu 1985 v jižním Srbku skupina nezletilých zdemolovala část malého města. Jen jména jsou změněna. Autoři se pokoušejí vysledovat u trojice přátel, dvou chlapců a dívky, "zapomenutých" společností a odložených rodiči do ústavní péče, motivy jejich jednání. - Snímek sociálně psychologického ladění podává poměrně přes3vědčivý obraz smutného prostředí; přes poctivou snahu však tvůrci zůstávají jen na povrchu, Nedokážou se vymanit z pouhého popisu individuálních osudů a ani nemohou odpovědět v širším kontextu na v závěru položenou otázku: "Proč?" Na 35. festivalu jugoslávských hraných filmů v Pule 1988 získal Boris Gostinski Zlatou arénu za kameru a na MFF v Rio de Janeiro 1998 získali herci Boris Milivojevič a Mirjana Jokovičová Grand Prix. ___________________________________________________________________________ Nekoliko godina ranije maloletnici iz jednog doma za napuštenu decu izašli su u grad i noću, u nastupu gneva i očajanja, rušili su, razbijali i uništavali sve što im se isprečilo na putu. Iza njih ostala je pustoš i pitanje zašto su to učinili. Idući tragom te vesti, autori filma su obišli više ustanova i na osnovu istinitih sudbina iz prihvatilišta, bolnica i zatvora, sačinili priču o troje "zaboravljenih", dvojici mladića i jednoj devojci.